Eric Gill a jiní nepotřební sráči

Designreader se ptá, proč vydáváme Gillovu Esej o typografii.

Jako vždycky, říkám si, normální úchylka, osobní zájem o věci, které nikoho moc nezajímají (Pecina by nám dal jistě za pravdu, dávno již tomu, co zmoudřel a svou pozornost od typografie naplno upřel k dýmkaření, šťastný to muž!), zvláště v zemi nevzdělaných grafických designérů a povrchních oborových tlachanic, nic zvláštního, prostě jsme opět přistiženi při podivuhodné snaze vzdělávat, dávat věci do souvislostí a znovu to bude zcela marná snaha, prostě nás to baví dělat hrstce (ne)edukovatelných lidí nakladatele titulů, které jsou ve světě pokládány za základní, jasný ne?

Koho zajímá, kdo byl Eric Gill? Koho by zajímal starý ošoust, který nenechal ani vlastního psa, natožpak dcery, uniknout svému nenasytnému libidu, přestože křesťan? Koho vůbec zajímá odkud a kam jde on sám? Jaký smysl má psát o jeho písmu, když rychlostí kapesní krádeže vzniká tisíce jiných písem? Jaký smysl má psát o jeho názorech na typografii, když dobrý prográmek přece všechno vyřeší sám? Jaký smysl má poslouchat jeho názory týkající se lidské práce? Že práce nemá smysl, že grafici dělají většinu svého života kokotiny, které jim zaplatí nájem a nové technologické pičovinky, víme přeci již dávno, a dávno tomu, co se tím ještě někdo trápil. Všichni vše potřebné pro provozování svých povrchních živůtků již dávno znají a s tím málem informací si pohodlně vystačí až do konce svého života. Stačí si zapálit fajfku a nějak to doklepat. Není se co divit, když naši žáčci nemají ani jedinou seriózní příručku o dějinách grafického designu, k čemu by jim taky byla, že jo. I páni profesoři již pochopili: studenti jsou tady od toho, aby produkovali, ne aby mysleli. Umělci byli vždycky trochu pitomci, já vím, co se tady budu rozčilovat, a praxe dokládá, že vzdělání leda zdržuje. Nedej bože, aby je čtení vedlo k promýšlení toho, co vlastně dělají, přestali by dodávat, běžící pás továrny by se mohl zadřít.

Nuže ano, smysl vydávat to nemá. Inteligent to dávno zná, idiot stejně nic nepochopí. Tedy stručná odpověď Designreaderu: protože jsme úplní kokoti.

Závěrem bych rád někoho urazil, protože jinak ten podělaný marketing internetových magazínů nebude fungovat, takže: Štormova písma mi fakt lezou krkem, kdo se má pořád koukat na ta jeho pod čáru upadlá malá „a“ a pokroucená „c“, kdo má tolerovat ty jeho pseudo-bezpatková písma odvozená z Baskervillu?! Sakra už! Toho člověka omlouvá jedině věta, kterou komentuje své písmo John Sans: „The idea of a brand-new grotesk is certainly rather foolish – there are already lots of these typefaces in the world and, quite simply, nothing is more beautiful than the original Gill.” ¹

Honem sdílejte, nebo příště neurazím Michala Rydvala.