Nestává se příliš často, aby se o nějakém filmu mluvilo ve spojitosti s grafickým designem či typografií. Ovšem jak známo typograf je se svou úchylkou stále ve střehu a když běží titulky, nečte jednotlivá obsazení filmu, ale věnuje pozornost spíše písmům a způsobům jejich použití.
Kdo zná filmy Wese Andersona, nemohl si nevšimnout jeho puntičkářsky výtvarného pojetí filmů a tudíž netrvalo dlouho a svět typografů se hladově vrhl na jeho filmy, aby prodiskutoval použitá písma. Mnoho dotazů pak padlo na to, jakým písmem jsou např. vyrobeny titulky u filmu Moonrise Kingdom (byla to práce Jessicy Hische, která se předtím věnovala letteringu uplatňovanému na celé řadě produktů, od knih až po lettering na čokoládě, více zde: http://jessicahische.is) nebo nápis na policejní stanici ve stejném filmu (moc, moc hezký).
Anderson se nikdy netváří, že je vše v jeho filmech jaksi původní či řekněme dokumentární. Právě naopak: novost jeho grafických prvků přímo zeje (přestože mají působit staře) a místo podezřívavého odmítání způsobuje u diváků nebývalé potěšení. Pokud to někoho zajímá podrobněji, pak zde najde odkaz na rozhovor s grafičkou Annie Atkins o jeho posledním filmu The Grand Budapest Hotel: http://www.creativereview.co.uk/cr-blog/2014/march/grand-budapest-hotel. Ale pozor, rozsah její práce je dosti šílený a nadmíru puntičkářský, tak ať z toho nepadnete na zadek!
A pak že je typografie nuda…
Jaroslav Tvrdoň je nakladatelem Rubato.
Zdroje obrázků:
http://jessicahische.is/workingwithwesandersonomg
http://www.creativereview.co.uk/cr-blog/2014/march/grand-budapest-hotel