Jiří Pelcl a kol.: Design. Od myšlenky k realizaci. VŠUP, Praha 2012, 255 stran.
Těžká publikace za tučnou sumu působí slibně, zvláště když původní české knihy o designu v podstatě nevznikají. Po pár praktických příručkách a historických publikacích o ikonách designu napříč historií přichází kniha o designu, jako specifické profesi která pojednává, o vývoji a funkci produktů a se snahou položit si otázky po sociokulturním významu současné designérské praxe.
Editor knihy, designér Jiří Pelcl, si klade za cíl dva úkoly – poodhalit zákulisí designérské profese a potřebu zmapovat současný design střední a východní Evropy, neboť oborová literatura se podle Pelcla mnohdy věnuje jen produkci západoevropských zemí, zmiňuje Pelcl v úvodu. Kniha je určená v podstatě komukoli, kdo se o problematiku zajímá. Publikace představuje design jako složitou kolaborativní platformu, fúzi tvůrčích, technologických a ekonomických svobod a omezení.
Proměna současného designu
Jádrem knihy je šest kapitol (produkty, nábytek, sklo, porcelán, svítidla, technika), za jejichž obsah jsou vedle Pelcla zodpovědní jeho kolegové z východního bloku. Každý z editorů měl za úkol vybrat pět projektů, které v příslušné designérské oblasti považuje za významné, a nechat autory produktů pohovořit o svých motivacích a technologickém procesu. Bohatou obrazovou část Pelcl doplnil o příspěvky dvou britských autorů. Historik designu Jonathanm M. Woodham se v úvodu zamýšlí nad rolí současného designu a snaží se odpovědět na otázky týkající sepo proklamované neviditelnosti východní a střední Evropy v rámci západního diskurzu design studies. Závěrečná úvaha designéra Paula Chamberlaina se zabývá pozitivními i negativními důsledky digitálních technologií v současné designérské praxi. Problematiku doplňuje kapitola Abeceda materiálů Lucie Havlové a Tomáše Hendrycha, zakladatelů společnosti Happy materials. V příloze pak najdeme seznam škol, muzeí a životopisy diskutovaných osobností.
Kniha Design. Od myšlenky k realizaci. není vyčerpávajícím přehledem obecnější problematiky designu. Nediskutované zůstávají oblasti jako design grafický, módní, webdesign, motion design a všechny ty další designy, neboť designováno je dnes v podstatě všechno, od produktů po myšlenky. Jiří Pelcl se přirozeně, z pozice své profese, soustředil na design produktový. Sympatická je na knize snaha pojednat problematiku výrobků z perspektivy složitého produkčního procesu. Setkáme se s různými ukázkami, od skleniček, přes světla, nekonečný záznamník k psaní vzkazů či zahradnický prořezávač, až po lůžko intenzivní péče nebo konceptuálně pojatou site-specific instalaci. Pestrá paleta přístupů, nápadů a inovací vypovídá mnohé o současných tendencích v designérské oblasti napříč různými generacemi designérů. Vedle komentářů k jednotlivým projektům jsou cenné především doprovodné texty analyzující změny, se kterými je design v současnosti konfrontován. Dříve alternativní přístupy jako udržitelnost designu, ekologická a společenská zodpovědnost se vlivem krize postupně dostávají do popředí designérské profese. Proměňuje se hodnotový systém, kult zastarávání nahrazuje trvanlivost produktů, klade se důraz na obnovitelné zdroje a materiály, designéři stále častěji tendují k řemeslným kvalitám a vytváření individuálních limitovaných sérií jako alternativě ke konzumní průmyslové nadprodukci. Vlivem digitálních technologií se může do procesu vzniku výrobku zapojit i uživatel, sílí fenomén D.I.Y. a prosumerismus (konzument je zároveň i producentem výrobku, který si dle vlastní potřeby dotváří). Potud je kniha zajímavá a srozumitelná.
Absence Východu
Problematická je v momentě, kdy se snažíme pátrat, v čem je vlastně přínosem východnímu bloku, který se kniha snaží pro Západ zviditelnit, neboť mnoho z vybraných projektů jsou původem ze Západu. Čtenářsky matoucí může být i absence informací o národnostech prezentovaných osobností. Jejich krátká CV si musíme dohledat v příloze, což je velmi nepohodlné. To může být záměrem, jak se vyhnout diskusi nad tím, proč je zmíněn např. Ital Alberto Meda, když přeci „zviditelňujeme“ východní a střední blok Evropy.
Nemyslím si, že by tyto disproporce byly důkazem toho, že editoři nenašli inspirativní počiny ve svém kulturním prostředí, jde spíše o nedotaženost celkové koncepce knihy. O redakční nedbalosti vypovídají i některé kostrbaté, na místech nečitelné české překlady, které se nápadně podobají produkci google translatoru.
Neviditelnost může souviset i s tím, jak o designu mluvíme. Design v zemích střední a východní Evropy existuje, možná jen absentuje přesvědčivá reflexe problematiky, která by tuto oblast činila pro západ pozoruhodnou. Nelze spoléhat na to, že nás Západ objeví po vydání dvoujazyčné publikace v designu hvězdného Štěpána Malovce a doplněné o texty odborníků anglofonního původu. Především musíme nalézt cestu sebereflexe a způsoby, jak se v poměrně mladém oboru design studies uplatnit. Očekávala bych větší míru spolupráce s ohledem na fakt, že kniha vyšla pod hlavičkou VŠUP, tedy instituce, která má jako jedna z mála u nás studijní program zaměřený na teorii a historii designu.
Kateřina Přidalová je publicistkou, kritičkou designu a editorkou Designreaderu.
Zdroj:
obrázek: http://web.vsup.cz/cs/pro-verejnost/nakladatelstvi-vsup/vydane-knihy-2012
text: Přidalová, Kateřina: Jak zviditelnit neviditelné? In: A2 9/13, 2013. http://www.advojka.cz/archiv/2013/9
jazyková korektura: Ladislav Puršl