Designreader
18 12 2015 / Rubato

Nejlepší české básně 2015

Nejlepší české básně 2015
Komentář knižní úpravy bez emocí

Básník Elsa Aids mne pozval na večírek k uvedení ročenky Nejlepší české básně 2015. Normálně na podobné akce s vysokým výskytem básníků nechodím, ale přece jen letos byl editorem výboru Petr Borkovec, kterého si vážím, takže jsem šel. Když jsem vstoupil za oplechované dveře sálu ve Vinohradské pivnici, nalevo na stolu ležela hromada nových ročenek. Jednu jsme si vzal. Pak už rovnou panáka a pivo na baru, aby se mi ulevilo z koncentrátu citlivých duší.

Cestou domů jsem ročenku otevřel a pak už jsem se jen ptal, proč klade takový odpor při čtení, proč je tak nepřívětivá. Odložil jsem ji a nechal uzrát. O týden později jsem ji uzrálou a bez emocí znovu otevřel.

Obálka ročenky je jednoduchá a pracuje s nijak originálním nápadem citování textu. Opakování nápadu nevadí. Kombinace bílého papíru, stříbrné a černé barvy a písma Urban Grotesk od Tomáše Brousila však vytváří jakýsi šedivý monolit, trochu neutěšený, bezbarvý, pocit touhy po vlastnění nevyvolávající.

2015-12-16 09.21.27

Úvodní listy knihy pokračují v nastavené monolitičnosti. Tento dojem je vytvářen i přesto, že jsou jako grafické prvky použity odmazané texty z čela obálky a zadní anotace a mezi slovy jsou velké díry. Stránka je sice děravá, ale působí i díky Urban Grotesku přeplněně, sádelnatě. Ne každý nápad dokáže být nakonec efektní. Nápad rozklíčujeme, vidíme ho, někdo dokonce ocení jeho intelektuální sílu, ale to, co nakonec rozhoduje není nápad, ale vizuální působení na papíře.

2015-12-16 09.21.42

Použití tučného bezpatkového písma pro sázení poezie není žádné novum. Urban Grotesk je písmo navržené především jako titulkové, nicméně, jak se píše v jeho popisu, lze jej použít i na kratší texty a v menších velikostech. V našem případě je v malých velikostech (patrně 8 pt) použit nejtučnější jeho řez Urban Grotesk Black (autor toto písmo nevlastní, může pouze usuzovat z vytištěného pdf z webu suitcasetype.com). Pro texty básní je vybrána verze Urban Grotesk Bold (patrně 10 pt). Tam, kde Urban Grotesk Bold funguje velmi dobře, tam jeho verze Black v malé velikosti selhává: extrémní tučnost písma postihuje jeho čitelnost díky ztrátě bílých míst, viditelné je to dobře u písmene „e“, které se téměř slévá do tvaru tlusté tečky. To pochopitelně není chyba autora písma. Ve velkých velikostech písma se naopak nedostatek světla stane efektním výtvarným prvkem. Poslední ránou čitelnosti je pak použití stříbrné barvy, která ztížené čitelnosti pomáhá svou světlostí a odlesky.

2015-12-16 08.13.35

2015-12-16 08.08.33

Paginace, šipky, nadpisy, to jsou poslední použité typografické prvky. Paginace: funguje dobře, když jsou na dvoustraně zrcadla plná textu, plave, trčí v ostatních případech, dostává se dokonce do výsadního postavení po boku autorů. Na autora ukazuje zleva šipka, aby bylo jasné, že komentář na straně, na které je šipka, se váže k autorovi na protější straně. Vzhledem k tomu, že je na levé straně vždy dole mini medailonek autora protější básně, může působit šipka redundantně a rušivě. Nadpisy zobrazující jména autorů a názvy jejich děl jsou výrazné svou velikostí, avšak strádají svou neodlišitelností významovou, protože jsou vysázeny stejným řezem ve stejné velikosti.

2015-12-16 10.08.38

2015-12-16 09.22.12

2015-12-16 09.12.21

Kurzíva. To je trochu speciální případ. Téma věčných sporů. Použití kurzívy v tomto případě vede k tomu, že zrcadlo působí jako jeden blok: kurzíva z něj nijak nevyčnívá díky stejné síle tahů. Spor o kurzívu spočívá v otázce: má být kurzíva evidentní, nebo nenápadná, tedy sladěná se zbytkem textu? Patrně jde o to, co má vlastně kurzíva v textu znamenat, jakou naplňuje konkrétní funkci: má být projevem zvýraznění něčeho skutečné významného a proto určeného k nepřehlédnutí, nebo jde jen o drobná odstínění nikterak závažná pro smysl textu? V prvním případě by kurzíva Ubran Grotesku, tak jak ji grafik použil, nefungovala. Funguje spíše v druhém případě. V případě básní je otázkou, zda pokládá autor každé slovo sázené kurzívou za výrazně významnější či pozornosti hodné než zbytek textu. Pokud by tomu tak bylo, šlo by to vyřešit například kontrastem řezů, klidně bez použití kurzívy.

2015-12-16 08.16.57

Těžko říct, zda jsou to všechno otázky ryze subjektivního vnímání, tedy obecně neprokazatelné, nebo je lze brát jako neoddiskutovatelné. Ročenka se svojí úpravou jistě bude mnohým líbit. Zřejmě ocení její drsnost, nepřístupnost a nápady. V tom případě bych příště hravou minuskuli „a“ nahradil ještě její přísnější verzí.

Jaroslav Tvrdoň je nakladatelem Rubato.