Proč je hypermrkev oranžová?

Překvapivě se jedná o politický design, propagandu. Ještě před pár sty lety byla mrkev škaredá a nažloutlá. Dnes se nám doma válí čerstvě geneticky nadesignovaná hypermrkev. Kde se vzala její příjemně teplá barva? V 17. století se nizozemští pěstitelé rozhodli vykultivovat mrkev oranžovou, aby vzdali hold Vilému Oranžskému, vůdci revoluce a osvoboditeli od španělskému režimu. A tak byla vymazána tisíciletá tradice fialových, bílých a žlutých mrkví. Prostě hyperpříroda, a to už před 400 lety.

Příběh hypermrkve je jen jedním z více než sta článků vizionářské knihy Next Nature, která nás naprosto uchvátila. Rozebírá myšlenku, kde se technologie a příroda, které jsou tradičně vnímány jako protiklady, společně prolínají a vyměňují si své role. Přirozená lidská potřeba nás žene designovat vlastní prostředí, tím ale vytváříme „další přírodu“. Ale ta je ještě nepředvídatelnější, než ta první a dokáže se měnit spolu s námi.

Další příroda není zelená, je nekontrolovatelná. Stačí si představit supermarket, kde se dá koupit krabička jahod s telecí příchutí, nebo láhev Nano vína, které se promění v božské Romanée-Conti, když ji dáte na pár sekund do mikrovlnky. Zní to nereálně? Ne pro nizozemskou výzkumnou online laboratoř Next Nature předpovídající nástup futuristických produktů. Jejich vize vyšly v roce 2012 ve stejnojmenném sborníku. Barevná tlustá lesklá kniha s brakovou obálkou je uspořádaná jako štos časopisů, plný esejů a šťavnatých vizuálů, infografiky a tzv. infotizementů. Tento speciální formát v Next Nature definují jako redakční kategorii, která je přesný opak reklamy, často prezentované a maskované jako článek. Naopak infotizement vypadá jako agresivní, podbízivá, zářící reklama, ale místo, aby se vám snažil něco prodat, sděluje příběh, zprávu nebo vyslovuje názor.

Trpíme Antropomorfóbií? Kapitola rozebírá vztah lidí s produtky a to, jak jsou produkty nadesignovány, aby co nejvěrněji napodobily člověka, zatímco lidé jsou čím dál tím víc chápáni jako produkty. Šokuje nás neskutečně rychlý vývoj robotů, dokonalá plastická chirurgie či implantáty přecházející v bodyart a taky Barbie, co se jí zvrásčí tvář, opuchne a zešedne. Přitom naši lidskost ohrožuje tenká hranice mezi “vyrobeným” a “zrozeným” vyvolávající nové etické problémy.

screen480x480

A jak se Next Nature staví k tématu grafického designu? Na svém blogu prezentuje především experimenty a interdisciplinární přesahy. V sekci Ekonomie je ekologie představuje kreditkovou duhu, několikametrový gradient složený z kolekce tisíců kreditních a dárkových karet. Zabývá se vývojem virtuálních peněz nebo tvorbou log pomocí trackování pohybu ploštic za pomoci hobbistické platformy Arduino. A nakonec se jeden z nejnovějších příspěvků věnuje designu stolní hry Facebook: The Board Game amerického designéra Pata C. Kleina, smutnícího nad nezměnitelnou skutečností osamělosti, ztvrzené závislostí na sociálních sítích a virtuálních kamarádech.

Ať je váš vztah k technologím pozitivní nebo vás budí noční můry plné robotů, doporučujeme vám přečíst si šťavnatou vizi ve velkém; Next Nature.

carousel_08