Artsemestr není výstava, voe!

Původně jsem nechtěl psát nic, respektive jsem chtěl nahradit článek pouhým nadpisem (Ostrovy pokladů v mlze plovoucí, nutno vidět, přijď na decku, pokecáme… třeba tak nějak), neboť mi tato událost nepřišla hodna zamyšlení. A původní nápad dotáhnu i do konce. Já hlupáček jsem si totiž nakonec přece jen všiml jedné podstatné věci: Artsemestr není výstava. To brzo, že? Njn, se někdy stává. Plyne z této skutečnosti asi toto: komentovat něco, co není ke komentování ani určeno, ani připraveno, je nesmysl. Takže, dobré, pěkné, dopijeme decku a pudeme zase na vzduch. Studentům přeju mnoho úspěchů a pudu se věnovat zase chvilku něčemu jinému.

PS: Osobně by mne zajímalo, jak probíhalo naplňování úkolu zadaného Robertem V. Novákem a jak byl spokojený s výsledky, jakých nových zkušeností nabyl… Kdo by nevěděl, o co šlo, zadání níže a pár fotek z realizací všude okolo.

Zadání tedy znělo:

Časopis, nebo malonákladová publikace s vlastním, sobě blízkým obsahem
Vytvořte a vydejte tiskem, pokud možno s co největším podílem analogového přístupu (není podmínkou). Další zpracování, finalizace a příprava pro výrobu může probíhat digitálně.
Publikace bude obsahovat jak texty, tak vlastní obrazovou výbavu, fotografie nebo ilustrace a celek by měl svou vizualitou zprostředkovat definovaný obsah.
Svým charakterem by publikace měla být pravým opakem takzvané „bibliofilie“.
To znamená, že se netváří příliš jako navoněný umělecký artefakt, ale je výtryskem radosti (deprese, nebo čehokoliv jiného…) Přetuněná formální dokonalost není její hlavní předností.
Rozsah publikace minimálně 32 stran, vydaná ve třech výtiscích.
Výroba by měla být pokud možno co nejlevnější metodou (např. xeroxové kopie, Risograph, Indigo, domácí sítotisk, atd.). Vazba sešitá, nebo slepená libovolným způsobem. Součástí zadání je pak závěrečné vyúčtování výroby při zvoleném počtu výtisků a definování prodejní ceny za jeden kus.
Na závěr každý vytvoří plakát B1, který danou věc propaguje.

JT